Posaďte se, zavřete na chvíli oči a představte si jednu situaci. Situaci z nedávné doby, kdy jste byla zoufalá – z pláče vašeho miminka, z kojení, z neklidného přetaženého miminka, z nedařícího se napojení na miminko.
Vzpomeňte si na své pocity a také na pocity a výraz miminka. Bolí to. Mě tyto situace vždycky bolí. Kvůli miminku, které se v tu chvíli trápí, i kvůli mně, kdy si dávám vše za vinu….
Uffff… dost bolesti a špatných pocitů. Teď si tu situaci představte znovu. Vy a miminko. Objetí, láska, úsměv. Miminko se uklidnilo a spokojeně usnulo, kojení se daří a vy cítíte, jak jste na sebe napojeni.
Co u toho cítíte? Jaký je výraz váš a vašeho miminka?
Moc dobře si pamatuji své pocity, když má dcera plakala kvůli bolestem z nafouklého bříška, psychickým kolikám, přetažení, strachu z tohoto světa…
…a ten úžasný osvobozující pocit, když se mi podařilo ji poprvé uhoupat v náručí, kdy jsem začala podle tónu poznávat důvod pláče, kdy jsem tušila, že dcera změnila náladu a proč, aniž by musela začít plakat…
Vše jsem sepsala kvůli tomu, aby se maminky:
Nedokážu ani slovy vyjádřit, jak moc mě hřeje u srdce, že e-book pomáhá, a děkuji VÁM za vaše slova.
Zuzko, moc Vám děkuji za krásná slova, povzbuzení a předání zkušenosti. Jsem moc ráda a vděčná, že takhle maminkám pomáháte. Mně jste pomohla už dva měsíce dozadu, kdy jsem zoufalá z neustálého řevu miminka hledala rady na internetu… a shodou náhod jsem na fb zahlédla, jak můj kamarád „lajkuje“ Vaši stránku. Ze zvědavosti jsem na ni zabrousila a zjistila, že v tom nejsem sama a že budete vydávat knížku, tak jsem se o ni hned hlásila Většinou jsem slýchala a slýchám, že miminka vždycky brečí a že je to normální… ale každé miminko je jiné, některé brečí víc, některé míň a některé opravdu téměř neustále… ještě před pár dny jsem neznala našeho hošíčka jinak než v módu řvát a nebo spát, nic mezitím… ten kdo to nezažil naživo, si nedokáže představit, co to opravdu brečící miminko je. Ale u Vás jsem viděla tu zkušenost a naději, že to bude lepší. A ono je… A zrovna dneska mi přišel šátek, tak se nemůžu toho šátkování dočkat, tedy, až se to naučím Mějte se krásně, přeji Vám, ať se Vám daří a ať jste rodinko všichni spokojení, hlavně pohodu. Šárka
Hezký den paní Šmidrkalová, e-book dorazil v pořádku – moc děkuju. Přečetla jsem ho jedním dechem. Už jen to, že v tom nejsem sama a je nás takových víc, kteří mají uplakaná miminka, mě povzbudilo. Vaše rady mi pomohly udělat si v hlavě pořádek – uklidnit se a začít se snažit miminku víc porozumět. Nechci to tedy zakřiknout, je to teprve druhý den, ale jsem opravdu mnohem víc v klidu – a připadá mi, že náš malý Vašík také:-). Nejdůležitější krok je podle mě ten, uvědomit si, že chování je naprosto v pořádku a nemít z toho výčitky a obavy, že budu mít rozmazlené miminko (teď už vím, že nebudu). Srdíčko mi stále napovídalo – „chovej, kolíbej, nos v šátku jak dlouho chceš a nenechávej miminko plakat dlouho, potřebuje tě“. Moc Vám děkuju a přeju ať si Vaši krásnou holčičku stále tak hezky užíváte:-).
Já budu věřit, že náš Vašík už se bude jen víc a víc smát a bude spokojený (a my s ním) :-). Je moc fajn, když existují lidé jako vy a pomáháte nám ostatním :-).
Krásný den a ještě jednou děkuju za to, co pro nás, ostatní maminky, děláte :-), Vendula
I já děkuji vám, díky vám má moje práce smysl ♥.
Vzpomínáte na první řádky tohoto článku? Na představu? Představa toho, jak vše bude krásné, pohodové a jak ten ideální stav už nastal, je jedna z technik, kterou používám při uspávání dcery, při zklidňování emocí.
Své tipy a zkušenosti s technikami při uspávání vám brzy předám v novém bonusu k e-booku Miminko, neplakej (a kdo už ho máte, hlídejte si e-mailovou schránku, dostanete bonus samozřejmě také).
Brečí vaše miminko a vám už dochází nápady i trpělivost?
Až moc často máte pocit "hlavně ten den přežít..."?
Mrkněte na záchranného průvodce, který vás provede pláčem i pocity beznaděje ♥