Štítek: pláč

  • Je to DAR, takové náročňátko

    Je to DAR, takové náročňátko

    Maminka s náročňátkem

    Sedíte doma na gauči, tak nějak zkroucená až spíš zhroucená, a na klíně vám brečí malý uzlíček. Prohlížíte si ho a přemýšlíte, jak to bude dál.

    Máte úžasné zdravé miminko. Měla byste být vděčná a šťastná. Místo toho se ve vás mísí pocit zoufalství, beznaděje a vzteku. Nikdo…

    NIKDO vám neřekl, že to může být tak těžké, že si můžete připadat totálně k ničemu a že dokonce občas můžete mít pocit, že váš život skončil.

    Jasně, že jste ráda, že máte zdravé miminko. Jen ta radost z toho jako by se ztrácela pod nánosem únavy a toho neustálého pláče…

    První rok s miminkem

    Je to prokletí?

    A já vám teď něco povím. Možná si budete klepat na čelo, možná dostanete záchvat smíchu (zoufalého), možná se naštvete, že to jsou „teda kecy“. A možná ucítíte takový malý drobný záblesk naděje…

    To, že máte takové miminko, je DAR.

    Ano, vypadá možná spíš jako danajský dar. Ale to, co vám vnese do života, z toho si doslova sednete na zadek.

    Není to prokletí 🙂

    Víte, že maminky hodně plačících dětí, a především urputně neodbytných náročňatek, bývají ty nejšťastnější?

    Ta se zbláznila, to je jasný… co je šťastnýho na spoustě pláči a málo spánku?

    Představte si, že máte tak nějak pořád málo jídla. Pak máte jednou hodně a cítíte příjemnou úlevu. A pak si představte, že máte kriticky málo jídla, doslova hlady šilháte. A najednou dostane plný talíř jídla. Ta euforie! Ty tvary, barvy, chutě! Mňaaaam! 🙂

    Dar?

    No a tyhle euforické okamžiky maminky náročňátek zažívají o hodně častěji, než maminky klidných dětí. Zažívají tím citelně víc chvil, kdy se cítí naprosto šťastně a rozradostní je i pro ostatní maminky běžné věci.

    • Také se citelně dřív naučíte být „tady a teď“. Prostě musíte :-).
    • Učíte se pouštět kontrolu nad ostatními a lpění nad děním v životě.
    • Jste nucené zpomalit.
    • A také, a to je pro budoucí život hodně cenné, začnete zkoumat sebe, své pocity, své opravdové potřeby a co vám dělá radost.
    • V neposlední řadě začínáte být proaktivní a také si zvykáte na to, že se něco neustále mění a je třeba hledat stále nová řešení.

    Takže takový bezplatný seberozvoj 🙂

    Schopnost vnímat víc život i sebe samu je pro vás dar do celého následujícího života ♥

    Přidejte se k nám a získejte podporu pro první rok s miminkem TADY. 

    První rok s miminkem

  • První setkání s náročňátkem

    První setkání s náročňátkem

    Byla příjemná teplá jarní noc, všude klid, blížila se půlnoc.

    Ležela jsem na porodním sále a přiložili mi na hruď malý bleďoučký uzlíček. Tak takhle vypadá čerstvě narozené miminko… dcera si mě pro jistotu hned označkovala a počůrala mi břicho. To je přivítání, panečku 🙂 .

    Prohlížely jsme se vzájemně a já přemýšlela nad tím, kde se tady vzala. Jako vážně. Připadalo mi, jako by spadla z Marsu. Prostě se z ničeho nic objevila (tím nemyslím, že bych si porodu nevšimla 🙂 ). Byla to první chvíle, kdy mi došlo, že už je tady s námi opravdu miminko a už nic nebude jako dřív.

    Začalo seznamování

    Když pak dceru vzali na měření a vážení, spustila takový pláč, že byla slyšet přes celou porodnici. Manžel šel s ní, aby s ní pořád někdo byl a aby si ji podepsal. Chytla ho pevně za ukazováček a nechtěla ho pustit, dokud nebyla zpátky u mě na hrudníku.

    Další tři dny na oddělení šestinedělí mám jako v mlze. Pamatuji si jen neustálý výrazný pláč a takřka žádný spánek. Byla jsem na pokoji sama a tak jsem tak nějak předpokládala, že takhle pláčou a nespí všechna miminka.

    Třetí den byla u vizity sestřička, která byla i u porodu. Vybavuji si jako včera, jak se na mě tak zvláštně usmála a řekla mi:

    „Vy to zvládnete, vy jste taková pozitivní.“

    Trochu mě to rozhodilo a poprvé jsem se zarazila nad tím, jestli je u nás všechno stejné jako u jiných maminek.

    Nevím, jestli už měla zkušenosti s náročňátky nebo proč to pronesla, ale často jsem si na ni v následujících měsících vzpomněla…

    Začal mi takový „běžný“ kolotoč, kdy jsem zjišťovala, že jako matka jsem naprosto k ničemu, protože moje miminko pláče u mě, pláče beze mě, pláče pořád. No, pláče… její už tak výrazný hlásek nabral po 14 dnech na intenzitě znovu a po dvou měsících opět. Byl to takový jakýsi urputný křik,  během kterého člověku takřka něco praskalo v hlavě. 10 hodin v kuse nebyl žádný problém.

    Do toho dceru všechno budilo. VŠECHNO. I hlasitý oddech znamenal probuzení.

    Silné bolesti bříška a propnutí celého tělíčka bylo na denním pořádku.

    Pláč náročňátka

    Peklo začalo…

    Všude jsem slyšela, jak je super, že mám miminko a jak si to určitě užívám. Že každé miminko pláče a brzo je to přejde a nejlepší byly příběhy o tom, jak se maminky první měsíce takřka nudily, protože miminko spalo skoro celý den.

     

    [content id=106][/content]

    No nebudu tu rozepisovat všechno, proč hned děsit maminky, že? 😉

    Vypíchla bych tři věci:

    1. Bylo to hodně, a tím myslím HODNĚ, drsný setkání s realitou. Nikdo mi nikdo neřekl, že to může být až takový.
    2. Připadala jsem si hrozně sama. Nikdo v okolí tohle neprožíval a kromě mých nejbližších bylo na všech vidět, že jsou přesvědčený, že přeháním.
    3. Strýček Google na dotaz „extrémně plačící děti“ nic kloudného nenajde

    Až když byl dceři asi rok a půl, zjistila jsem, že existuje něco jako „náročňátka“. Děti, které mají všeho tak nějak víc a taky potřebují víc. Hodně kontaktu, hodně pláče, hodně křiku, taky hodně smíchu, hodně energie, hodně nadšení.

    Já jim říkám děti plné emocí, které je občas hodně válcují.

    V té chvíli jsem POPRVÉ opravdu ucítila úlevu, že v tom nejsem sama a že to není o tom, že jako matka oproti ostatním naprosto selhávám.

    Proto jsem se rozhodla teď, když už je dcera starší a dokážu se na vše dívat trochu s odstupem, o náročňátkách psát. Aby měl strýček Google co zobrazovat, až budete po nocích (i dnech) zoufale hledat, a abyste věděly, že:

    „Ženy, nejste v tom samy!“ ♡

    Pokud chcete oporu ve všech oblastech, které vás po porodu miminka v prvním roce čekají, přidejte se k nám TADY ⇓

    První rok s miminkem

  • Dopis pro TEBE, maminko „náročňátka“

    Dopis pro TEBE, maminko „náročňátka“

    Milá MAMINKO,

    možná právě sedíš na sedačce a tiskneš k sobě malý, krásný, plačící uzlíček. Sedíš tam naprosto nešťastná, protože neustále pláče, nic nezabírá, skoro nespí a Ty jsi taaaak unavená.

    Nikdo neříkal, že to bude tak hrozně těžký.

    Doteď jsi všechno zvládala s přehledem a teď máš najednou pocit, že nedokážeš ovlivnit nic. Proč nic nezabírá? A všichni okolo mají tak klidný děti…

    Pocit špatné matky vtíravě klepe na dveře. A Ty by sis tak moc chtěla ty společné okamžiky užívat.

    Nejsi v tom sama ♥

    Vím, jaké to je, prošla jsem tuto cestu a nabízím Ti pomocnou ruku. Nejsi v tom sama.

    Pojď, podíváme se spolu na to, jak můžeš ten uzlíček uklidnit. Ukážu Ti cesty a Ty si vybereš tu nejvhodnější pro vás dva.

    Podíváme se na všechny ty emoce, co Tě teď válcují, abys z toho vyšla posilněná a opravdová. Tohle je totiž příležitost najít sebe samu.

    Taky prozkoumáme, jaké dary Tvé děťátko přináší. Teď je velmi těžké je vidět, ale věř, že držíš v ruce velice silnou a kouzelnou osobnost.

    Jsi úžasná máma už proto, že to nevzdáváš a chceš najít cestu. Moc ráda Tě na té cestě budu doprovázet. Přidej se TADY ⇓

    MIMINKO NEPLAKEJ

  • 3 přírodní tipy na bolest zoubků u dětí

    3 přírodní tipy na bolest zoubků u dětí

    Bolest zoubků u dětí a miminek dává nám, rodičům, někdy pěkně zabrat.

    Jedna maminka vám řekne:

    „Probrečel celé dny a noci. Nic nezabralo. Padala jsem únavou.“

    Druhá ovšem:

    „Ani nevím, kdy jí ty zuby vyrostly…Kouknu do pusy a byly tam tři.“

    Ta druhá má ohledně růstu zoubků u svého miminka větší štěstí :-). 

    Já mám pro vás tři tipy, co mají velkou šanci na úspěch i u první maminky. Výrazně totiž dětským zoubkům při bolesti ulevují.

    Proč bolest zoubků trvá tak dlouho?

    Zoubky v puse rostou postupně a musejí poporůst cca 0,5 cm, než se proderou na povrch. Proto často zoubky bolí, přestože nejsou vidět.

    Samotné prořezávání pak trvá pár dnů, jelikož probíhá po kouscích, jak se prořezává dáseň.

    Zuby začínají růst kdykoli mezi 3-12 měsíci. I když je samozřejmě období, kdy začnou růst „nejpravděpodobněji“, viz. obrázek.

    Nejčastější období bolesti zoubků u dětí
    Zdroj: http://www.orajel.com/en/Resource-Center/Teething-Relief/Teething-Chart-See-When-Your-Babys-Teeth-Will-Come-In

    1. Tip – chlazené jídlo tlumí bolest

    První tip, který často pomáhá ulevovat zoubkům, je chlazené jídlo. Na rozdíl od různých chlazených umělých kousátek v sobě udrží chlad déle a nerovný povrch masíruje zoubky.

    Moje dcery nejvíc milovaly MRKEV, OKURKU A CHLEBA.

    POZOR: je potřeba mít děti neustále na očích!! Aby jim jídlo nezaskočilo.

    U mrkve je zapotřebí nejdřív oškrábat povrch, kvůli nečistotám. A taky kvůli různým výčnělků, pokud je váš drobek ještě mrňavý a není zvyklý polykat. Na polykání celkově je to ale dobrý trénink, mimčo si osahá, kde je hranice, za kterou už mu není příjemné mít jídlo.

    Okurku také oškrábat a nechávat větší dílky. Tady je potřeba, aby dítko bylo už zvyklé polykat.

    U chleba jsme používali tvrdou chlebovou kůrku. Hezky promasíruje dásně a při tom změkne :-).

    2. Tip – masírování dásní kousátkem

    Kousátka napomáhají zklidnění bolesti, protože uvolňují napětí v dásních a pomáhají zoubkům k prořezání. Kousátka pomáhají i k trénování čelisti a kusadel, aby se pak dětem lépe jedlo a časem i vyslovovalo.

    Prakticky to znamená, že dítko si žužlá, tím masíruje a trénuje. Může si samo nasměrovat, kde si chce dásně masírovat. Super je třeba kombinované kousátko ze dřeva a silikonových kuliček, tam si střídá povrchy.

    Takové kousátko ukazuji i ve videu:

    My takhle používali držák na dudlík se silikonovými kuličkami. Používali jsme ho i na držení hraček v šátku při nošení nebo v kočárku, takové 3v1:-). (a stále používáme 🙂 ).

    3. Tip – mokrá žínka zklidňující bolest

    Žínka měla u dcer velký úspěch při bolesti zoubků. Především první dcera ji doslova milovala. 

    Mám na mysli žínku ve tvaru čtverce. Ta obdélníková, do které se strká ruka, ani jednu nezaujala, byla moc tlustá.

    Žínka pomáhala dvojím způsobem – TEPLÁ NEBO STUDENÁ.

    Někdy chtěly holky chladit a někdy naopak opečovat zahřátím. 

    Žínku můžou děti žmoulat, usrkávat z ní vodu a při tom hezky masírovat dásně. Jen rozhodně žínku často měňte :-).

    Všechny tipy pomáhají masírovat, zmírňovat napětí, trénovat kusadla a také slintat, což je prevence proti vzniku zubního kazu.

    Dejte mi vědět do komentářů, jak vám tipy pomohly a sdílejte je s dalšími maminkami, ať můžou ulevit i jim ♥

    [content id=1309][/content]

     

  • Rozhovor s Krkavčí matkou o pláči a emocích

    Rozhovor s Krkavčí matkou o pláči a emocích

    Jak vnímá Krkavčí matka pláč dětí a emoce s tím spojené?

    Nedávno jsem se zúčastnila besedy o svobodné výchově a vzdělávání s Krkavčí matkou Veronikou Hurdovou (tady jsem vám sepsala několik svých AHA 🙂). Tato žena na mě udělala silný dojem a tak jsem ji požádala, jestli by se s námi podělila o své zkušenosti s pláčem svých dětí 💜

    Milá Veroniko, zaujalo mě, jak jsi říkala o svých dětech, že: „První bylo úžasně klidné, druhé neustále křičelo a třetí mi přišlo ukázat, že děti si žijí po svém a a nemá smysl je moc korigovat“ (volný překlad). Co bys zpětně poradila svému já, které sedělo vyčerpané na gauči a poslouchalo neustálý pláč druhorozeného?

    Obecně nemám tendence radit něco svému já do minulosti, protože díky tomu zážitku, který jsem měla, a způsobu, jakým jsem ho zpracovala, jsem dneska taková, jaká jsem. A to bych za nic nevyměnila.
    Ale dobře už, když jinak nedáš, tak bych té Verče před pěti lety pošeptala do ucha, ať vydrží, že je to jenom období a že z toho malého ukřičeného uzlíčku vyroste úžasný chlap. A že ten chlap je v něm už teď a zaslouží si zahrnout láskou. Jakkoli moc bych ho třeba teď chtěla v porodnici reklamovat 🙂
    (reklamace mi připomíná můj článek Proč se rodí rozbité děti? 🙂 )

     

    Jak se stavíš k dětským emocím? Myslím tím hlasitému pláči a křiku, které dostávají rodiče pod drobnohled ostatních ála „Proč si to dítě neuklidní, kdo to má poslouchat?“ nebo „No co to je tohleto? Hodný děti nekřičí!“

    Jakmile dítě začne důrazně projevovat emoce, vnímám to jako signál, kterým na mě volá „mami, teď tě potřebuju“. V té chvíli okolí vypínám. Protože co je důležitější? Nějaký náhodný kolemjdoucí radil, nebo můj vztah s dítětem?
    Já sice chápu, proč to ti lidé říkají. Nemyslím si, že to dělají se zlým úmyslem. Jenže já trávím se svými dětmi hodně času, znám je odpředu dozadu a vím, jestli a případně jak situaci vyřešit.
    Nicméně emoce a jejich vyjadřování není podle mě dětské téma. Děti s jejich vyjadřováním problém nemají. To spíš my dospělí. Myslíme si, že 100% sebekontrolou jsme emoce „zvládli“. Jenže pak jsme jak papiňáci, kterým někdo zapomněl otevřít ventil, a musíme si platit psychiatry, aby nám pomohli páru upustit. Nikdo nás nenaučil, že o svých emocích můžeme mluvit a tím předcházet spoustě problémů. A přitom máme vedle sebe malé učitele, kteří to umí skvěle. Jenže my místo toho, abychom se jimi inspirovali, tak je učíme, že „hodný děti nekřičí“ a „velké holky nebrečí“. To podle mě není ale práce s emocemi. To je jejich potlačování.

    Zaujalo mě, jak jsi vyprávěla, že jsi seděla doma, vyčerpaná a očima sledovala ručičku hodin. Jakmile manžel nedorazil hned, propadala jsi zoufalství, že už to nezvládneš. Důvěrně tohle znám. Pocity, o kterých se nemluví a hodně žen je prožívá. Co Tobě osobně pomáhá dostat se z totálního vyčerpání?

    Teď už tyhle stavy popravdě moc neprožívám. Když pluješ na otevřeném moři a víš, že pár dní žádnou pevninu nepotkáš, tak prostě pluješ a nevztekáš se, že by tu někde měl být ostrov, tak kde sakra je!?
    Když jsem unavená, tak prvně dětem zahlásím, že jsem unavená. Třeba si i klidně dotáhnu polštář a peřinu a lehnu si k nim do pokojíčku. Jim pak stačí, že tam jsem. A naučila jsem se taky si únavu nebo jakýkoli jiný „nedobrý“ stav nevyčítat. Dokážu sama sebe pohladit, i když jsem ubrečená, vycucnutá nebo k smrti ospalá.
    A jako poslední bych zmínila to, že díky domácímu vzdělávání nepřicházíme o společný čas. Jsme spolu skoro každý den od rána do večera, takže netrpím pocitem, že v těch pár chvilkách, kdy nám na sebe čas zbyl, musím být perfektní máma. Můžu si dovolit být i nedokonalá.
    Moc děkuji za odpovědi, Verčo.
    Milé čtenářky, máte doma uplakané miminko a jste z něj tak trochu na nervy? Pojďte se společně se mnou podívat na to, jak krizi a pláč efektivně řešit v e-booku Miminko neplakej, který jsem pro vás napsala.
    • E-book má 56 stran
    • Kapitola o uspávání
    • Uhoupávání
    Co dítě pláčem říká a mnoho dalších tipů, které vám pomohou vyrovnat se vnitřně pláčem dítěte a začít jej efektivně řešit.

    Chci e-book

    Miminko neplakej – osvědčené tipy, jak uklidnit miminko

  • Estvillova metoda – jak uspat plačící dítě?

    Estvillova metoda – jak uspat plačící dítě?

    Náhodou jsem narazila na článek s názvem Estvillova metoda… úspěšnost 96 %. Nedokážu na něj nereagovat. Podejte mi prosím kýbl, ať můžu hodit šavli. Z tohohle článku je mi totiž vážně nevolno.

    Vypíchnu dva body, kdy mě bodlo u srdce a sevřel se mi žaludek:

    Vět­ši­nou ná­sle­du­je řev. Dí­tě bu­de pro­vá­dět dů­my­sl­né ak­ce, aby vás zne­jis­ti­lo. Mů­že dě­lat scé­ny, zvra­cet, bre­čet …

    Ne­nech­te se ale vtáh­nout do hry. Mu­sí­te zkrát­ka oslepnout a ohluch­nout.

    …….

    Na těch­to kra­tič­kých ná­vště­vách ne­dě­lej­te nic ji­né­ho, než že zo­pa­ku­je­te „uspá­va­cí řeč“. Zdrž­te se pusin­ko­vá­ní, ob­jí­má­ní, po­dá­vá­ní ru­ky….

    ……

    Tak jo, upřímně, mně to přijde jako týrání.

    Týrání dětí i maminek. Znám několik žen, co tuhle metodu zkusily. Všechny prohlásily: „Už nikdy bych to neudělala!!“

    Kromě toho, že to stejně nepomohlo, tak toho litují i třeba po letech. Vzpomínají, jak těžce to nesly, jak jim srdce pukalo bolestí a jak je to třeba i s dětmi vzdálilo a musely k sobě znovu budovat cestu…. A těch pocitů, co ani nahlas nevyslovily…tam bude schovaná další nevyřčená bolest.

    Nedůvěra ke světu z důvodu „vyplakání“ ovlivňuje dítěti celé vnímání života

    A jaké je to pro miminko (batole)?

    To si jenom na pár vteřin představím a sevře se mi srdce i krk.

    Ležím v postýlce, bojím se, chci obejmout a uspat, jsem samaaa… brečí a volám maminku… dlouho nepřichází… pak přijde, něco pronese chladným hlasem, ani se mě nedotkne a zase odejde…. Dal brečím a trvá ještě dýl, než přijde… je tma a kolem tolik prostoru… mami, prosím, potřebuji tě… dlouho nejde a tak vyčerpaná usínám… se strachem a bušícím srdcem, s prázdnotou a nedůvěrou ke světu, která ve mně zůstává…

    Tohle se děje za zavřenými dveřmi!

    A teď si představte miminko, co ani nedokáže z té postýlky vylézt….

    Vývoj mozku

    Náš mozek má tři části.

    Vývoj mozku
    Vývoj mozku, https://sarahockwell-smith.com/2014/06/30/self-settling-what-really-happens-when-you-teach-a-baby-to-self-soothe-to-sleep/

    Při narození má mozek dítěte asi čtvrtinu své velikosti v dospělosti. Mozková krev a cerebellum, nebo zadní mozek, jsou poměrně dobře vyvinuté a jsou první částí mozku, které se vyvíjí během prvního roku a půl života. Tato oblast mozku je zodpovědná za přežití – regulaci teploty, dýchání, trávení a syrové základní emoce.

    Limbický systém je náš „pocitový mozek“. Tato část mozku se má vyvíjet během prvních tří let. Je odpovědný za emoce a vztahy s ostatními. Tato část mozku zahrnuje hippocampus a amygdala mezi ostatními.

    A nakonec se vyvíjí Neocortex, náš „myslící mozek“. Neokortex je zdaleka nejdokonalejší oblastí našeho mozku a rozvíjí se v průběhu dětství a dospívání a dokonce i do rané dospělosti do dvaceti let. Tato část našeho mozku je zodpovědná za kritické, analytické a racionální myšlení.

    Emocionální samoregulace (nebo to, co nazýváme „sebe-zklidnění“), není prostě fyzicky možné pro děti, batolata nebo předškolní děti …

    Jejich mozky se dosud nevyvinuly!

    Znepokojující vedlejší účinky Estvillovy metody

    Ve studii o reakcích dětí při tréninku samo-zklidnění se můžete dočíst, že děti jsou často ve velkém stresu, pouze rodiče nevolají, protože nevěří, že přijdou…

    Co když věříte, že jsou děti uklidněné a ony jsou přitom v reakci „ustrnutí“? Co když zvracejí nebo se schovávají pod dekou? Co když nezavolají, až budou potřebovat pomoc? Ony přece nepoznají, kdy „se má volat a kdy ne“…

    Pojďme si říct něco o pláči…

    V prvních třech letech získávají děti důvěru ve svět

    • Je to základní DOROZUMÍVACÍ technika. Ne zvuk stvořený k ignoraci.
    • Když dítko přestane plakat, vy se uklidníte, ufff. Ale u dítěte dál běží stresová reakce. Ten pocit v něm zůstává klidně i hodiny…. Vy si myslíte, jak už spokojeně spí, a ono spí vyčerpáním a ve stresu.
    • V prvních třech letech člověk získává základ důvěry ke světu. Jak bezpečně se asi cítí, když je plačící a o samotě?

    Možná si říkáte…

    To se jí to mluví, děti jí spí v pohodě, já potřebuju fungovat!

    Omyl! První dcera se budila a kojila co půl hodiny ve dne v noci až do roku a čtvrt… pak se to teprve začalo pomalu zlepšovat, intervaly prodlužovat… druhá dcera až v roce a půl má (pokud ji netrápí zuby, nachlazení atd…) tříhodinové  intervaly, což je pro mě Nirvana a mám pocit, že konečně můžu spát… znám dvouhodinové uspávání…vím, co je to naprosté vyčerpaní. I tak bych nikdy nenechala dítě úmyslně vyplakat!

    Ano, brečely jsme si párkrát spolu v náručí… jedna vyčerpaná, druhá přetažená a bolavá… ale nikdy ani jedna dcera nebrečela sama. Natož aby zůstala sama v místnosti dokud vyčerpaná ubrečená  neodpadne…

    Maminky, prosím, Vaše miminka ve vás mají plnou důvěru, jsou na vás závislé, bezmezně vás milují. Nedělejte jim tohle!

    Co když se miminko často budí?

    Existuje spousta příčin a důvodů. Než se na ně podíváme, pojďme si říct jednu důležitou věc.

    Tulení kůže na kůži miminko uklidňuje.

    Mějte reálná očekávání 💜

    Není běžné (naopak naprosto výjimečné), aby miminka spala celou noc. Kolikrát to ani není žádoucí. Pokud kojíte, nejvíc se laktace podporuje kojením v noci. Pokud nekojíte, i tak miminko rychle spaluje a potřebuje doplnit tekutiny.

    Miminka mají různé spací intervaly, stejně jako my dospělí. I my se vzbudíme několikrát za noc, je to PŘIROZENÉ.

    Ale otočíme se na druhý bok a spíme dál. To miminka ještě neumí.

    Příčin nočního buzení a pláče může být spousta:

    • Teplo
    • Zima
    • Nepříjemná látka pyžama
    • Bolící bříško
    • Bolící růst zoubků
    • Křeče v bříšku nebo svědící či pálící vyrážka kvůli nesnášenlivosti na nějakou potravinu
    • Strach ze tmy
    • Strach ze samoty
    • Hlad
    • Žízeň
    • Vzpomínky na zážitky ze dne
    • Moc vjemů před spaním
    • …..

    Je toho spousta. Důležité je HLEDAT A ZKOUŠET.

    Jak děťátku pomoci?

    • Myslete na to, že i ono chce spát, nebudí se naschvál
    • Omezte podněty cca 2 hodiny před spaním
    • Buďte s miminkem v jedné místnosti, případně k němu dejte vaše tričko, ať cítí vaší vůni
    • Spěte s miminkem v jedné posteli
    • Mějte přes den dítko často u sebe a mazlete se s ním
    • Miminka cca do 4 měsíce se ani nedokáží sama uklidnit, myslete na to
    • Se staršími dětmi si můžete promluvit, co jim třeba leží v hlavě (když moc nemluví, můžete tipovat a dítko kýve)
    • Uspávejte v nosítku nebo šátku
    • ….

     

    O tom, jak uklidnit a případně uspat miminko, píšu v láskyplném průvodci Miminko, neplakej.

    [content id=561][/content]

    Pokud s článkem souzníte, sdílejte ho dál, ať se i vaše kamarádky a známé této metodě vyhnou obloukem. Přistupujme k dětem srdcem a láskou ♥

     

  • Jak poznat, co miminko pláčem říká?

    Jak poznat, co miminko pláčem říká?

    Přišel den D a vy držíte v náručí malý voňavý uzlíček. Je nádherný, má drobounké ručky a drobounké nožky…člověk by se už jen z pohledu na něj rozplynul blahem 🙂 . A uzlík začne plakat.

    To je sladký, jak krčí pusinku, jak přivírá oči, jak máchá ručkama… uplyne pár dnů. Přijde realita všedního dne a přestože je uzlík přebalený, nakojený, zahřátý, pláče. Co se to děje?

    Jste s miminkem týden doma, dva týdny… a zjišťujete, že slyšíte pláč a hlavou běží myšlenky:

    „Co je to tentokrát? Jak to mám poznat? No zkusím tohle, zkusím tamto…ufff…“

    Přichází nervozita, nevyspání se prolíná s opětovným pláčem a pak přijde návštěva. Nějaká dobrá duše. Uslyšíte něco ve smyslu:“ Podle pláče poznáš, co mu je. Moje čtyřměsíční začne brečet a hned vim. Ty to nepoznáš?“

    Myšlenky běží rychle hlavou, nejistota z nové mateřské role se ozývá, buší vám srdce z pocitu selhání, VŽDYŤ ONA TO POZNÁ A JÁ NE! NEJSEM DOST DOBRÁ MATKA“

    V kolotoči prvních týdnů s miminkem, přecitlivělosti z hormonů, nervozity z únavy a občas i doslova šoku z nové role vás nevinná poznámka dokáže totálně vykolejit. Znám to …

    Jak z toho ven?

    Povím vám takový malý trik, který mi pomohl u mé první dcery. A u druhé dcery se opět potvrdil. A u maminek v okolí a čtenářek se také potvrdil…. CO TO JE?

    Mrkněte na video :-).

    Až začnete rozlišovat pláč z hladu a pláč z nepohodlí, zjistíte časem, že jinak zní pláč z bolesti (bolest bříška, bolest zoubků) a pláč z únavy. A postupně začnete vnímat další odlišnosti v pláči a především se vám bude dařit lépe se na miminko naladit.

    Je hodně jednoduché sklouznout k nejistotě a místo sebe, svého srdce a své intuice poslouchat okolí, jejich rady a porovnávat se. Tím se odpojíte ještě víc a spirála nejistoty a nervozity se roztáčí.

    POJĎME SE SPOLU VRÁTIT K INTUICI, POJĎME KRÁČET PO CESTĚ K INTUITIVNÍMU MATEŘSTVÍ.

    Nečekejte na „až“ a „někdy“. Hned dnes to zkuste! 🙂 A podělte se v komentářích o své zkušenosti.

     

    Tento trik je jeden z bodů v mém e-booku Miminko, neplakej. Mrkněte na láskyplného průvodce prvními měsíci mateřství.

    [content id=561][/content]

  • Soutěž o e-book „Miminko, neplakej“

    Soutěž o e-book „Miminko, neplakej“

    Soutěž o starší verzi e-booku je již ukončena, děkuji za účast 🙂

    Čekáte miminko? Nebo je už ten malý zázrak na světě a sžíváte se? Mám pro vás láskyplného průvodce prvními týdny a měsíci společného života.

    Je tomu více než rok, kdy světlo světa spatřila má úžasná dcera Verunka. Až když se narodila, zjistila jsem, že její svět je mi vzdálenější, než jsem čekala. A že v mém nitru zavládl chaos.

    Své zkušenosti a tipy, jak společné sžívání se zvládnout a jak překonat nejčastější překážky, jsem sepsala do průvodce světem miminka Miminko, neplakej aneb Osvědčené tipy a konkrétní postupy jak uklidnit miminko.

    A VY právě nyní máte možnost získat ho ZDARMA.

     hardcoverstack_621x739(4)

    … je to průvodce, který vznikal několik měsíců, aby pomohl vám i vašim dětem ušetřit slzy a přidat spánek a pohodu. Najdete zde podrobný návod, jak si vytvořit SVŮJ POSTUP k uklidnění vašeho milovaného drobečka.

    Malá ochutnávka:

    • Jaké jsou druhy a důvody pláče a co to znamená pro vás?
    • 9 potřeb miminka, které vám pomohou při uklidňování.
    • Nošení v šátku nebo nosítku? Co je potřeba hlídat, jak sebe a miminko obléci, jak začít?
    • Kojení – začátky, bariéry a co s tím?
    • Vliv psychiky a Vnitřní dítě.

    A k tomu i bonusy, které vám cestu usnadní a ukáží a které výherce samozřejmě taktéž dostane:

    binderlayingstack2_1070x1159

    Jak e-book Miminko, neplakej i s bonusy vyhrát?

    Velmi jednoduše.

    Prostě se nejpozději 18. července 2016 přihlaste do soutěže a držte si palce při losování.

    Žádné otázky, žádné úkoly. Stačí dát vědět, že o e-book Miminko, neplakej s praktickými bonusy máte zájem.

    Všem zúčastněným přeji hodně štěstí při losování!

    Líbí se vám soutěž? Dejte o ní vědět i ostatním 🙂

    Podrobná pravidla soutěže

    • Provozovatelkou soutěže je Ing. Zuzana Šmidrkalová, IČ 76173411.
    • Soutěž probíhá přímo na této stránce v době od 11. do 18. července 2016.
    • Soutěže se může zúčastnit každý návštěvník webu www.zuzanasmidrkalova.cz ve věku 18 a více let, který splní pravidla soutěže. Každý soutěžící se smí do soutěže zapojit jen jednou.
    • Podmínkou pro účast v soutěži je vyplnění přihlášky do soutěže zveřejněné v tomto článku. V přihlášce soutěžící uvede jméno, které bude v případě výhry zveřejněno, a svoji platnou e-mailovou adresu, na kterou mu bude v případě výhry odeslána hlavní cena.
    • Hlavní cenou v soutěži je e-book Miminko, neplakej (Osvědčené tipy a konkrétní postupy jak uklidnit miminko) se 3 bonusy: Miminko, neplakej – pracovní listy a checklisty, Doživotní aktualizace a Video – vkládání miminka do nosítka se zkříženými zádovými popruhy + kojení v šátku či nosítku.
    • Po skončení soutěže budou jména všech soutěžících očíslována a výherce bude vylosován prostřednictvím služby Random.org.
    • Jméno výherce bude oznámeno do 5 dnů od ukončení soutěže v komentáři pod tímto článkem a na facebookové stránce Srdcem k dětem.
    • Hlavní cena bude výherci odeslána do 2 dnů od vyhodnocení soutěže na e-mailovou adresu uvedenou v přihlášce do soutěže.
    • Vyplněním a odesláním přihlášky soutěžící vyjadřuje souhlas s pravidly této soutěže a se zpracováním zadaných osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

    Krásný den a řiďte se srdcem a intuicí 🙂

  • Miminko, neplakej aneb s láskou od srdce k srdci

    Miminko, neplakej aneb s láskou od srdce k srdci

    Je pro vás? Má smysl? Co vám přinese? Mění životy?

    mimi v deccePosaďte se, zavřete na chvíli oči a představte si jednu situaci. Situaci z nedávné doby, kdy jste byla zoufalá – z pláče vašeho miminka, z kojení, z neklidného přetaženého miminka, z nedařícího se napojení na miminko.

    Vzpomeňte si na své pocity a také na pocity a výraz miminka. Bolí to. Mě tyto situace vždycky bolí. Kvůli miminku, které se v tu chvíli trápí, i kvůli mně, kdy si dávám vše za vinu….

    Uffff… dost bolesti a špatných pocitů. Teď si tu situaci představte znovu. Vy a miminko. Objetí, láska, úsměv. Miminko se uklidnilo a spokojeně usnulo, kojení se daří a vy cítíte, jak jste na sebe napojeni.

    Co u toho cítíte? Jaký je výraz váš a vašeho miminka?

    Nejste v tom sama

    Moc dobře si pamatuji své pocity, když má dcera plakala kvůli bolestem z nafouklého bříška, psychickým kolikám, přetažení, strachu z tohoto světa…

    …a ten úžasný osvobozující pocit, když se mi podařilo ji poprvé uhoupat v náručí, kdy jsem začala podle tónu poznávat důvod pláče, kdy jsem tušila, že dcera změnila náladu a proč, aniž by musela začít plakat…

    Děkuji 🙂

    Vše jsem sepsala kvůli tomu, aby se maminky:

    • dokázaly na své děti napojit o několik týdnů až měsíců dříve než já
    • začaly řídit srdcem a intuicí
    • uklidnily a získaly sebejistotu, že ony se o své miminko dokážou postarat nejlépe
    • nebály, že přílišnou láskou děti rozmazlí

    Nedokážu ani slovy vyjádřit, jak moc mě hřeje u srdce, že e-book pomáhá, a děkuji VÁM za vaše slova.

    Zuzko, moc Vám děkuji za krásná slova, povzbuzení a předání zkušenosti. Jsem moc ráda a vděčná, že takhle maminkám pomáháte. Mně jste pomohla už dva měsíce dozadu, kdy jsem zoufalá z neustálého řevu miminka hledala rady na internetu… a shodou náhod jsem na fb zahlédla, jak můj kamarád „lajkuje“ Vaši stránku. Ze zvědavosti jsem na ni zabrousila a zjistila, že v tom nejsem sama a že budete vydávat knížku, tak jsem se o ni hned hlásila Většinou jsem slýchala a slýchám, že miminka vždycky brečí a že je to normální… ale každé miminko je jiné, některé brečí víc, některé míň a některé opravdu téměř neustále… ještě před pár dny jsem neznala našeho hošíčka jinak než v módu řvát a nebo spát, nic mezitím… ten kdo to nezažil naživo, si nedokáže představit, co to opravdu brečící miminko je. Ale u Vás jsem viděla tu zkušenost a naději, že to bude lepší. A ono je… A zrovna dneska mi přišel šátek, tak se nemůžu toho šátkování dočkat, tedy, až se to naučím Mějte se krásně, přeji Vám, ať se Vám daří a ať jste rodinko všichni spokojení, hlavně pohodu. Šárka

    OLYMPUS DIGITAL CAMERA

    Hezký den paní Šmidrkalová, e-book dorazil v pořádku – moc děkuju. Přečetla jsem ho jedním dechem. Už jen to, že v tom nejsem sama a je nás takových víc, kteří mají uplakaná miminka, mě povzbudilo. Vaše rady mi pomohly udělat si v hlavě pořádek – uklidnit se a začít se snažit miminku víc porozumět. Nechci to tedy zakřiknout, je to teprve druhý den, ale jsem opravdu mnohem víc v klidu – a připadá mi, že náš malý Vašík také:-). Nejdůležitější krok je podle mě ten, uvědomit si, že chování je naprosto v pořádku a nemít z toho výčitky a obavy, že budu mít rozmazlené miminko (teď už vím, že nebudu). Srdíčko mi stále napovídalo – „chovej, kolíbej, nos v šátku jak dlouho chceš a nenechávej miminko plakat dlouho, potřebuje tě“. Moc Vám děkuju a přeju ať si Vaši krásnou holčičku stále tak hezky užíváte:-).
    Já budu věřit, že náš Vašík už se bude jen víc a víc smát a bude spokojený (a my s ním) :-). Je moc fajn, když existují lidé jako vy a pomáháte nám ostatním :-).
    Krásný den a ještě jednou děkuju za to, co pro nás, ostatní maminky, děláte :-), Vendula

    13578800_10207042141198148_462588442_n

    I já děkuji vám, díky vám má moje práce smysl ♥.

    Zklidnění a uspávání

    Vzpomínáte na první řádky tohoto článku? Na představu? Představa toho, jak vše bude krásné, pohodové a jak ten ideální stav už nastal, je jedna z technik, kterou používám při uspávání dcery, při zklidňování emocí.

    Své tipy a zkušenosti s technikami při uspávání vám brzy předám v novém bonusu k e-booku Miminko, neplakej (a kdo už ho máte, hlídejte si e-mailovou schránku, dostanete bonus samozřejmě také).

    Řiďte se srdcem a intuicí, miminko i vy tak budete šťastnější ♥

    hardcoverstack_621x739(4)

  • Spokojená maminka = spokojené miminko

    Spokojená maminka = spokojené miminko

    Stala jste se maminkou? Přinesla jste si domů nádherný voňavý uzlíček a těšíte se na to, jak si budete užívat společné chvíle v klidu a v pohodě? To je určitě přání každé maminky.

    Jenže realita může být trochu jiná…

    3D

    Dny běží a počáteční nadšení střídá únava a nevyspání? Jste vystresovaná z toho, že váš drobeček pláče a vy nevíte, jestli ho bolí bříško, má hlad nebo chce jen pohoupat ve vaší náruči? Zmítáte se někde mezi euforií a depresí?

    Tak dobře to znám.

    Na podzim to už bude deset let, kdy jsem si takový uzlíček přinesla domů. Měla jsem všechno poctivě načteno, jako prvorodička jsem brala každou „dobře míněnou radu“.

    To, že to nemusí být všechno přesně podle knížek, jsem zjistila už na porodním sále. Dcera se narodila přidušená, neplakala, přitom podle knížky měla začít plakat.

    Představa se lišila od reality

    Někde se stala chyba. Kdo to nezažil, nepochopí, jaký strach se vás najednou zmocní, když vám miminko někam odnesou, vy nevíte, co se děje, jen bezmocně ležíte. Strach a obavy byly tak veliké, že jsem se ani nerozkojila.

    Začal kolotoč vnitřních výčitek a obviňování, že jsem hrozná matka. Každý se rozplýval nad dcerou a to jak je mně, bylo každému jedno. Aspoň mně to tak připadalo. Fungovala jsem víceméně automaticky a nakonec jsem skončila nějaký čas na antidepresivech.

    Záviděla jsem maminkám, které si užívají mateřství v klidu a v pohodě.

    Trvalo mi celých osm let, než jsem se cítila být připravena, mít ještě jedno dítě. Před rokem a půl se nám narodil syn. Zážitky z porodu a období několika měsíců po se vůbec nedaly spolu srovnávat.

    Bachovy květové esence

    V mezidobí jsem „potkala“ Bachovy květové esence, díky nimž jsem si spoustu věcí s tímto spojených, zpracovala. Zamilovala jsem si je natolik, že jsem si udělala kurz a dnes ukazuji i maminkám, jak se pomocí jejich jemného působení zharmonizovat a svou roli maminky si užít a ne přežít.

    Bachovy esence jsou čistě přírodní a mohou je bez obav užívat těhotné i kojící ženy, i děti. Esence se užívají ve formě kapek.

    Bachův systém obsahuje celkem 39 esencí – 37 esencí z rostlin a stromů, 1 esence je skalní voda a 1 esence je jako jediná namíchaná z pěti jednotlivých – krizová.

    Esence, které mohou pomoci zvládnout novou roli maminky:

    Vlašský ořech – pomáhá přijmout změnu, i změnu těla

    Oliva – pomáhá při únavě a podporuje regeneraci

    Chmerek roční – pomáhá se stabilizací nálad

    Jilm – pomáhá při přetížení a starostech

    Červený kaštan – pomáhá při velkém strachu o miminko

    Voda ze skalních pramenů – pomáhá uvolnit se a příručky brát pouze jako podporu

    Krizová esence – pomáhá se zklidněním

    Dodnes jsem za ně vděčná. Díky nim jsem mohla poznat, jaké to je, užívat si mateřství. Sice až to druhé, ale vy si můžete v klidu a pohodě užít už to první.  Netrapte se zbytečně jako já před lety.

    Tím, že se esence mohou užívat i v těhotenství, se může maminka připravit i na porod a zpracovat si s jejich pomocí případné strachy nebo obavy z toho, jak to všechno zvládne.

    Nastávající a čerstvé maminky z řad mých klientek mají s Bachovými esencemi velmi dobré zkušenosti a opakovaně se vrací.

    Mám velkou radost, že se vracíme k tomu, co nám nabízí příroda ze svého bohatství.

     

    003Napsala Michaela Holinská

    autorka stránek o květových esencích www.michaelaholinska.cz
    „Mou vášní jsou květové esence. Ukazuji lidem, jak pomocí jejich jemného působení zharmonizovat svou mysl a mít spokojený a vyrovnaný život.“